«Vážený pane, vážená paní, dívky a chlapci, člověče, | Hlavní| Kdy konečně zvítězí pravda a láska? »

FEJETON: Ples tváří v Pendolínu – české Cometě

Tak jak jezdím pracovně v posledních týdnech často 1. třídou různých dopravců po celém Česku, začíná mě to čím dál tím více bavit. Obzvlášť vagóny 1. třídy jsou plné zajímavých lidí – všichni mají na to si zaplatit nejdražší jízdenku na vlak, co se u nás dá koupit. Dá se však říci, že se dělí na dvě typické převažující skupiny.

V té první jsou především lidé, kteří: pracují, jsou zamyšlení, většinou mají jednoduché prosté a čisté oblečení, třeba i kožené prvky na oděvu a chovají se ohleduplně ke svému okolí, nevyrušují. Do té druhé se pak řadí často draze, ale nevkusně oblečení lidé, s ušmoulanou kabelkou či taškou na noťas s drahými hodinkami a materiály obleku, kteří často nahlas telefonují, udílí příkazy a mají rádi, velmi mají rádi a užívají si, když se za nimi spolucestující ohlíží.  Lokomotiva K velké změně rozložení cestujících a nárůstu té druhé skupiny došlo hlavně v posledních dvou letech, kdy jsem já byl na prázdninách, a tedy mohu objektivně a s nadhledem porovnávat situaci tehdy a nyní. Hlavní nárůst byl možná způsobený tím, že ČDčko zlevnilo firemní jízdné na paušál (19.900,- na rok tzv. inKarta 100) a zavedlo další cenová zvýhodnění pro korporáty. Často tedy především velké úřady a firmy nakoupily svým zaměstnancům firemní jízdenky.

Musím končit, jdu opětovně odmítnout šampáňo, které právě „rozdávají“ cestujícím. No neberte to, když je to „zadarmo“ a na palubě Comety společnosti Taggart Transcontinetal. Hádejte, kdo si ho hlavně vezme? Mě stačí jogurt z Babišovy Olmy s mysliJ a neperlivá voda. Kafe si raději dopředu kupuji na nádraží, to pravé, mě drahé, ne ten instantní prášek z prefabrikovaného kelímku.

Nad pitím čaje jsem se dal do řeči se spolucestující. Zprvu se stydlivým odstupem a bez emocí. Inspirování vlakem jsme rozpoutali živou diskuzi na téma fungování železnic, nostalgicky vzpomínali na parní Albatros, který jezdil již tehdy a jezdí i teď stejnou rychlostí jako Pendolíno. Diskuze nad servisem ve vlacích nás zavedla až k filosofii, historii, technice a psychologii chování davu. Probrali jsme klasickou literaturu: Hrozny hněvu, Proti všem, Čapka, Richarda III., historii Evropy od 1848 přes první a druhou válku, 1968, 1989, červené kartičky na Albertově a v závěru končili u mé oblíbené Ayn RandJ s současnou geopolitickou situací ve světě. Intenzivní diskuzi jsme vedli hlavně na téma, kde se dá slušně žít? Lze roztočit globus jako v loterii a píchnout prstem? Nebo je lepší zůstat doma, tam kde jsme? Kde je to lepší v Rusku, Americe, Austrálii, Číně, jižní Africe, Evropě v Británii, Indii v Antarktidě anebo na pustém ostrovu v Karibiku jako Robinson? Závěr naší diskuze byl jasný. A co vy na to? Je Vám to také jasné, kde je nejlepší žít, kultivovat slušnost, tvořit a věnovat se výchově dětí?

Bohužel jsme porušili pravidla slušnosti, a i když jsme nebyli v tichém oddílu vlaku, tak jsme se nechali diskuzí unést, hlavně ženský hlas dokáže být intenzivní, ale pokud je to hlas rozumu proč ne? Zajímavá byla reakce pána, který nám z pozadí naslouchal. Rozmrzelý přišel a vystartoval na spolucestující, že jsou „hrozné její výkřiky jak nenávidí Sovětský svaz“, že to nebude poslouchat. Co v hlavě, to na jazyku? Přitom to z naší diskuze ani slůvkem nevyplynulo: téma bylo jasné: dobro vs. zlo, aneb jak přežít? Jaké důsledky měla akce Opletala a měla smysl? Proč na Albertově se lidé ať v davu či na pódiu hlavně nevěnovali tichou vzpomínku s úctou a pokorou událostem zavření vysokých škol a vraždění studentů a represím nacistů, které následovaly? Závěrem jsme skončili věcnou diskusi konsensem, že hlavním problémem současnosti jsou tak jako v minulosti štváči, kteří rozeštvávají lidi proti sobě, snaží se všemi prostředky o degradaci člověka a to vede k virálnímu šíření degenerace charakterů. Paní vystupovala v Olomouci, podali jsme si ruce #PodavamRukuCesku, a tak jsem mohl v klidu dopsat článek.

Snažme se být výborní a pokorní prosím a dělejme všechno vždy nejlépe, jak dovedeme! Chtěl bych se tímto moc a moc omluvit všem spolucestujícím, které jsme vyrušovali z rozjímání a speciálně pánovi, který nás umravnil a pomohl nám svým impulsem v nás samých kultivovat slušnost. Važme si druhých a mějme úctu k těm, co konstruktivně tvoří, skutečně myslí, neremcají, žijí život naplno, vychovávají děti k odpovědnosti a není jim lhostejné, co se kolem nich děje. Zatlačme Trolly z #Bezvazeme Česka.

Pro ty z Vás, co Vás zajímá sociologie, psychologie, filosofie Happiniess či ekonomie, obdivujete techniku a to nejen železniční, doporučuji též si udělat výlet Cometou. Stojí to za to. Vagon 1. třídy je pro slušné lidi super;-)! Seznamujte se, inspirujte se neznámými lidmi je to dobrý impuls #Kzamysleni podejte si ruce… Pro ty, co nemají zrovna v oblibě jízdu vlakem, pak doporučuji knížku „Atlasova vzpoura“ – nejlepší knihu pro fanoušky železnic a rozumu. Její název si pečlivě zapsal i profesionální a slušný palubní průvodčí vlakuJ Věřím, že se z této knihy stane hit Vánoc pro všechny myslící zaměstnance provozovatelů železniční dopravy u nás a nadšence pro techniku a obdivovatele skutečných osobností a pánů vynálezců.

S přáním prima tvůrčího dne v nádherné české krajině

Mojmír Macek
www.sedmero.cz

dopsáno dopoledne, prostě týden má #sedmero dní den má 24 hodin, každá hodina … Vždyť Vy víteJ Anebo je to celé jinak? Já myslím, a tedy jsem. Člověk je Člověk. 1 = 1.

Kdo je John Galt?

Aktuálně to podstatné:
http://blog.sedmero.org/2014/12/fejeton-ples-tvari-v-pendolinu-ceske-comete.html