«Manifesto 15: Evoluce vzdělávání | Hlavní| Jsem člověk a nikdo není víc ani míň. »

Co čeká Čechy? Co nám chybí? A bude líp?

Pro ty co škatulkují lidi, nejsou schopni se oprostit od vlastních domněnek, přemýšlet bez předsudků a uražené ješitnosti, nacionalismu a lokální zakyslosti a dvorečkových komplexů… no, raději dál nečtěte. Pro ty z Vás, kteří přemýšlí nad tím, jak posunou svůj osobní život a fungování v české kotlince rozumně kupředu, je pak určený tento článek jako inspirace pro zamyšlení a impuls k akci.

K napsání mě inspirovalo trefné zamyšlení od Petra Havlíka Proč se náš „drahý“ stát „prodal“ tak levně? „Žijeme v zemi, v níž nic není hanba. Pánové Rittig a Janoušek, ale i Kájinek, jsou mediálními celebritami. A nejen to. Setřel se rozdíl mezi světy oligarchů, politiky a médií. V parlamentu sedí symboly minulé i předminulé mocí. Své zaručeně neotřelé recepty nám servíruje mimo jiné i mediálně nepřehlédnutelný extrémní populista se svou družinou samurajů. Pomyslné dno české politiky je opravdu hodně hluboké. Stokrát vyřčená lež se stává pravdou. A stokrát vyřčená pravda žije na okraji zájmu v zaprášeném ústraní, jako marketingově nepotřebné zboží, které se špatně nabízí, které obtěžuje, překáží a ohrožuje zájmy vyvolených.“ … 7_tonejlepsi_nepronejhorsi„Pokud bude slušnost vydávána za slabost a vše ovládne relativizace hodnot a právní nihilismus, pak lze těžko v dohledné době očekávat nápravu poměrů. A už vůbec ne pokání, solidaritu a sounáležitost těch, kteří ovládli disciplíny jako odklánění, pumpování a vysávání veřejných zdrojů. A bohužel to nemusí být jen otázka věku a osobních zkušeností s pokřivenou morálkou toho či onoho režimu. Větší pohromou než staří rošťáci jsou ti mladí, protože ti ty své rejdy budou páchat o mnoho déle. Jenom změní komodity – dříve se učili při privatizaci státního majetku, posléze již divoce privatizovali celý stát a nakonec to bude naše budoucnost. Konečná. Poslední stanice. Předposlední stanicí bude, zdá se, vláda jedné silné ruky? ANO nebo ne? Uvidíme, možná už brzo. Model podle vzoru „Orbán“ je velice lákavý.“ {publikováno 4/2014}

Co dál?

To již pan Havlík neříká. Necháme se na konečné stanici vyklopit na smetiště dějin? Myslím, že tu je stále ještě jedna naděje: vyskočit včas z rozjetého vlaku, kterému selhávají brzdy, a jehož strojvůdce zešílel a vlakvedoucí se drbe na naleštěné hlavě a rozdává strnulé úsměvy. Jen je třeba, aby to aktivním, slušným a rozumným lidem došlo včas a vystoupili ještě dříve na hlavní přestupné stanici, většina se přidá později, fanatici zůstanou sedět;-)

My Češi máme pár prapodivných vlastností, jsme náchylní k remcání, neusmíváme se, jsme schopni se pohádat kvůli maličkostem, umíme vést dlouhé hospodské diskuze o životě chrousta a necháváme se zbytečně rozeštvat kvůli blbostem. No nedivte se, že to okolní společenství, psychopaté a padouši, co by pro moc nad druhými udělali cokoliv, často využívají ke svým manipulativním cílům a pasení čecháčků jak se jim to hodí. Většinu období, kdy se nás někdo snažil fackovat tu z jihu, ze severu či východu anebo západu jsme Však přežili. Ano v tom je jinakost, odolnost a síla. Máme za sebou zajímavou historii, v populaci žili tak inspirativní osobnosti jako byl pan Čapek, Komenský, Baťa, Křižík, Dvořák a jiní. Proč myslíte, že si těchto lidí vážili nejen lidé u nás, ale i po celém světě? Čím zanechali svou významnou stopu v historii oproti svým tehdejším mnohem více mediálně oblíbeným souputníkům, současným slovníkem (s)celebritám? Uměním mediální prezentace anebo dělením kořisti či penězopodvodectvím? Ne, proto ne, ale protože byli jiní, měli nové revoluční a inspirativní myšlenky, nebáli se změny a zároveň to byly silné osobnosti, které si konzistentně stály za svým. Nebáli se, vymykali se svým nadáním a schopnostmi průměru, nestyděli se, měli trpělivost, píli a pokoru, nezáviděli druhým a nebáli se vystoupit z davu a jít třeba i proti němu a objevovat aktivně nové cesty vpřed. Přirození lídři nenutí lidi násilím, aby je následovali, ale otevírají jim nové obzory a zvou je na dobrodružnou plavbu. Plavba v džungli a nových vodách poznání je vždy lepší než sedět na vysychajícím ostrově a modlit se, aby zapršelo.

Ano, díky totalitním mocichtivým magorům byl jemně řečeno poškozen genetický materiál populace a narušena kontinuita předávání tvůrčího nadání, dovedností zlatých českých rukou (Žijí ještě?) a přenášení zvídavého ducha a slušnosti v rodinách na další generace. Minulé století nebylo pro lidi a fungování české kotlinky z nejšťastnějších, ale pořád jsou poslední dvě dekády to nejlepší období, co lidi u nás zažili za posledních sto let. Myslím si, že stále zůstává šance něco udělat, překročit rubikon a posunout se rozumně dál, přeskočit „propast blbé nálady“ a zůstat mezi špicí lídrů rozvoje fungování lidského společenství. A že máme co ostatním národnostem nabídnout! Zdá se Vám to patetické a jako totální blbost? Možná, ale co na chvíli zapnout veškeré své racionální myšlenkové okruhy a zamyslet se? Cílem článku není zde nikomu dávat přednášky z psychologie a dělat SWOT analýzu národní povahy, o to se staletí již snaží více či méně úspěšně druzí. Není však nad to, umět si dělat srandu ze všeho a hlavně sám ze sebe. Tolik, satiry, humoru a pohádkářů nenajdete nikde jinde na světě. Jen v poslední době nám na tu prču, pro samý hon za kačkama a frčkama, nezbývá čas a stáváme se agresivnějšími, otupělejšími a zároveň zaslepenějšími k okolí. Potenciál se skrývá v české kreativitě, jen je potřeba ji přesměrovat od kličkování a očůrávání směrem ke konstruktivnímu koumáctví a specializovat se a nesnažit se zbytečně porážet celý svět. Pojďme se všichni trošku víc podívat do zrcadla a zamyslet se sami nad sebou.

Co nám vlastně chybí?

Prachy? Chléb? Hry? Sex? Vztahy? Sebeúcta? Svědomí? Anebo je to prostě o tom, že bychom všichni měli být více pokorní a začít se k sobě navzájem chovat slušně? Když procestujete celý svět, otevřete uši, pečlivě nasloucháte, vnímáte všemi smysly, málokde narazíte na tak blbou náladu na ulicích a ve veřejných dopravních prostředcích tak jako v Česku. Ano i na „šťastném“ volno-myšlenkovém severu bojují s psychologií tmy – té skutečné, dlouhé a přírodní – občas někomu přetečou ventilky a jde se raději ožrat na trajekt jezdící mezi městy po baltickém moři či přišlápne plyn u auta… Pokud však chodíte po ulici mezi lidmi, cestujete MHD, nenarazíte na tolik zamračenosti, neurvalosti, odsudků, předsudků a zlosti ventilované navenek. Lidé se k sobě prostě chovají lépe. Proč? V čem je zakopaný pes? Moc dobře si uvědomují, že když rozeštvete lidi mezi sebou tak bude vždy hůř. To je bohužel to, co hajzlíci vždy na Čechy použili a poštvali je proti sobě.

Proč jsou vždy v návalech v Čechách tak oblíbení všelijací spasitelé? Začalo to již dívčí válkou, husity, Bílou horou, přes… a …, udavačské atmosféry za nacistů, manipulací od komunistů, přes všechny novodobé aliance kývačů a asociace nespokojenců. Co měli všichni společného? Víte? Došlo vám to? Je to prostě jednoduché: Vždy vylejvali kýbly špíny na lidi na Zemi z nadhledu a poštvali je proti sobě, uvedli je do bezmocnosti a plácání se v bahně. Pokud s velkým úsilím někdo vystrčil hlavu, tak ho skopli zpátky do bahna nebo odstranili. Na prvním místě se věnovali propagandě, manipulaci davem a vymývání mozků. Často pak nemuseli být ani moc aktivní, stačilo pak pár syčáků/štváčů, nastartovat závist a propagandu a lidi se již poprali mezi sebou. A ti nahoře pak měli klid na „práci“… Moudrá kniha k tomuto tématu, která je mezi mladými lidmi skoro neznámá je Mňačkova „Jak chutná moc“. Doporučuji k přečtení, stejně tak jako knihu „Češi na vlásku“ v angličtině vyšlo jako „Czech and balances“ – výborné také pro cizince co mají s Českem co do činění.

Čechům chybí úcta k sobě samému, pokora, respekt k druhým, hrdost na výsledky svého činění a svědomí. Zní to jednoduše, ale jak tyto vlastnosti kultivovat? Jak omezit vliv extremistů a psychopatů na směřování společnosti? V řítícím se vlaku, kterému drnčí motor na biopaliva, docházejí na něj náhradní díly a mazací olej, opotřebovaná kola čím dál tím více vržou a pasažéři se ještě více křečovitě drží svých židlí a klepou se strachy… to nemůže dopadnout dobře. Vystupte.

Bude líp

Mně by osobně aktuálně stačilo, kdyby nebylo hůř. V době masivní globalizace; koncentrace průmyslové výroby do Číny; ztráty technických znalostí v populaci; automatizaci podniků; pokročilé manipulaci davu propagandou na hraně; nárůstu agresivity; růstu zadlužení; poklesu počtu lidí, kteří vůbec vědí, jak věci fungují a selhávání vzdělávacího systému je to přání nemalé.

Až příště uvidíte již zdáli s velkou parádou houkat svištící vlak a zahlédnete za čelním oknem vůdce s vyčesanými vlásky do středu nad obočím (tzv. účes Babiš), uhněte mu stranou. Řítí se do propasti a je lepší v klidu uhnout a nenaskakovat. Vyrazte raději do krajiny, pečlivě pozorujte a přemýšlejte jak svoji tvůrčí prací usnadnit život sobě. Díky vynálezům, pozitivní náladě, myšlení a novým postupům pak můžete pomáhat synergicky také druhým. Každá ušetřená hodina Vašeho času díky nové dovednosti či dokonce vynálezu Vám prodlouží smysluplný život a má smysl i pro celek. Umožní společnosti rozvíjet udržitelný život na tabulové hoře poznání a moudrosti a vykašlat se na ty co operují na hraně a přes štvaní, živení závisti a nespokojenosti mezi lidmi berou člověka jako materiál k využití a pak shození přes hranu. Gigantické korporace (železárny, doly, chemičky, BigJZD, montovny a velkosklady) nás nespasí, spíše zadupou i ty stávající šikovné lidi, inovační potenciál a rodinné hrdé firmičky do země jako slon v porcelánu. Velká Zvířata nejen na Farmě zvířat umí požrat slabší, ale málokdy umí udržitelně pěstovat zdroje i pro menší, inovovat a tedy postupně vyhladoví druhé i sami sebe. Lákají ostatní zvířátka na líbivá slova, fanatické vize a slibují ochranu silnějšího. Nikdy to však v minulosti pro ty slabší nedopadlo dobře a nebude tomu jinak ani v budoucnosti.  Nechme tedy velká Zvířata svému osudu, ale nebuďme jejich potravou! Držme se stranou a věnujme se užitečnějším věcem než fanatismu. Ostudou člověka není, když vydělává méně, ale když nedělá to, co chce a na co má. Je třeba se soustředit na specializované činnosti s vysokou přidanou hodnotou, jinak nepřežijeme.

Česká republika má díky své geografii, genetickému materiálu a přírodní pestrosti naději stát se výborným místem pro život. Česko má na to být oblíbenou lokalitou, kam se budou rádi vracet utrácet, také pro své návštěvníky. Zapracujme na tom, aby se z ČR stalo místo, kam lidé jezdí za pokrokovým vzděláváním, tvoří se hi-tech, kde je dostupná špičková medicína a přívětivé lázeňské služby, kam lidé z celého světa jezdí relaxovat do nádherné kulturní krajiny a obdivují umělecká díla a moudro předků v tolika nádherných památkách. Myslíte si, že je to nesmysl? Ne není a víte proč? Protože:

  1. jsme jedna z nejtolerantnějších zemí na světě - jsme z naprosté většiny ateisté a uvědomujeme si nesmyslnost náboženského zatmění mysli a iracionality;
  2. máme u nás výborné přírodní podmínky, nádhernou a na památky bohatou kulturní krajinu a vysokou kvalitu životního prostředí a biodiverzity;
  3. máme zde rozumné životní náklady a neupadli jsme ještě do bubliny namyšlenosti, nesamostatnosti a koloniálního outsourcingu;
  4. jsme malí a tak můžeme být díky tomu i velice efektivní (Jen proč se proboha chceme stát pořád nějakým velkým státem, co umí všechno od A do Z, na místo abychom rozvíjeli své silné stránky? Proč si dáváme do čela lidi s Napoleonským komplexem?)
  5. dosud jsme nepropadli ve vzdělávání a kultuře na dno tuposti a podprůměrnosti;
  6. jsme velice přizpůsobiví změnám;

Jak toho dosáhnout? Možná je to zjednodušený pohled, ale zde přesně platí málo je někdy více. Tedy: Věřme si a radujme se z výsledků své práce, ať máme být na co hrdí. Zredukujeme nabobtnalý stát na rozumný standard a chraňme lidi, co tvoří hodnoty, před parazity. Mějme respekt k druhým a zaveďme jednoduchý právní systém, který lze snadno dodržovat. Pečujme o slabší a umožněme jim vyrůst. Nebojme se jinakosti a važme si těch, co se odlišují a tvořit užitečné věci či smysluplně pomáhat druhým je pro ně důležitější než moc, sláva a peníze. Nebojme se změny iniciovat, namísto toho abychom jen byli v jejich vleku. Věnujme se naplno tvoření, dělejme věci nejlépe, jak dovedeme, oceňujme píli a smysluplnou práci. Začněme se na sebe více usmívat.

Pojďme tedy společně tvořit, kultivovat slušnost a věnovat se oživení místních komunit. Vyplatí se to.

„Ve jménu toho nejlepšího z Vás, neobětujte tuto zemi těm, kdo jsou nejhorší.“
~ Ayn Rand {volný překlad}

Aktuálně to podstatné:
http://blog.sedmero.org/2015/02/co-ceka-cechy-co-nam-chybi-a-bude-lip.html