«Jsem člověk a nikdo není víc ani míň. | Hlavní| Ani (ANO) do roka a do dne »

Normalizace divokého sametu

Sodofka_svazany_balonkyDivoká doba po 17. listopadu 1989 roztočila kola velikých hospodářských a společenských změn, zrodila mnoho politiků, kteří v životě nikdy nedělali nic jiného, než politikaření. A co by nato řekli děti, mají si kde hrát? Myslím, že mnoho z dětí má více rozumu, než většina pánů, kteří jsou u nás u kormidla.

Většina lidí rozjuchaně jásající nad znovunabytou svobodou, otupila svou ostražitost, vrhla se na lovení peněz a opomněla to zásadní: výchovu dětí k respektující svobodě a odpovědnosti. Následovala rezignace a lhostejnost. Vykašlali jsme se na péči o svobodu, nechali před našimi zraky znásilňovat spravedlnost, zalezli do kouta a zavřeli oči nad nefungujícími pojistkami demokracie a viry nakaženými orgány veřejné (ne)moci. Mediální prostor naplnila nenávist, urážky, ping-pong sebestředných psychopatů a intelektuální kecy v kleci. Zeptali jste se někdy dětí, co si o tom myslí? Jak tomu rozumí?

Mnoho lidí nerozumělo ekonomické transformaci a tak jak to bohužel často chodí, pokud něco nechápeme, raději to necháme na bohu. Finanční nevzdělanost, uzavření většiny lidí v socialistickém akvárku nahrálo aparátčíkům, šikulům z podniků zahraničního obchodu a agentům. Všem, kteří moc dobře věděli, že systém komunistického bloku je připraven k řízenému rozvalu do celého světa, se otevřeli netušené příležitosti. Díky legalizaci výnosů z nelegálních (i tehdy) transakcí realizovaných pod přimhouřeným okem matky strany a velkého bratra z východu a špičkovým konexím jak v ČR, tak v zahraničí, se jim podařilo dobře nastartovat svou „kapitalistickou“ kariéru pod ochranou úplatných státních úřadníků v roli tichých společníků. Vždyť, kde něco kape, či dokonce teče proudem na fíčkách těm „správným“ lidem, tak proč do toho házet vidle, že? Za poslední dekády došlo k divokému zprivatizování většiny aktiv (majetku) státu a strategické infrastruktury za „hubičku“ a národ jen tupě pasivně zíral a protíral si oči.

"Listopad připravila intelektuální elita bývalého režimu, což byli především zpravodajské služby, jimž bylo zřejmé, že režim hospodářsky kolabuje a je neudržitelný, tudíž se musí něco stát. Věděli, že se to stane a chtěli to mít pod kontrolou." ~ Miroslav Kalousek {…a byli na to dobře dopředu připraveni, včetně studijních pobytů v kapitalistické cizině, dodávám.}

Komunističtí potentáti namísto utopické filosofie velmi rychle našli tu svojí vlastní novou a vysněnou životní ideologii „prachismus“, aneb za prachy si v Česku koupíte skoro vše. Od židle náměstka úřadu, přes ministra až po úpravy zákonů na míru, bezpečnostní prověrku, odpuštění penále finančnímu úřadu, privatizaci státního podniku a majetku pod cenou, nesplacení úvěru, na hlavu postavené rozhodnutí rozhodčího soudu či beztrestnost… Stačilo se držet staré „dobré“ strategie: poškodit, lacino skoupit a draze přeprodat. Podívejme se, kolik z našich miliardářů postavilo na této strategii svůj dojný superplán ~ skoro všichni. K tomu ta vnitřní motivace bolševiků a stébáků makat na tom, aby se pomstili za veřejný výsměch a kolektivní dehonestaci. Každého padoucha, nejen Bureše nejvíce bolí, když se dotknete jeho sebestředného ega, ponížení je pro ně horší, než kdybyste je zabili. Přikrčit se v koutě některým stačilo dny či měsíce a vše se v živelné době plné euforie z přerozdělování majetku rozjelo naplno. Ti nejšikovnější chytře a využili amnestované zločince pro praní peněz (např. Ivo, řečený arcibiskup). Populace měla kupu svých starostí při boji o každodenní přežití a začala ignorovat dění nahoře. Amnestie zločinců ať za Havla či Klause jen přilila stébáckými šikuly snadno vytěžitelné zločince do společnosti a Ti je velmi efektivně využili jako bílé koně. Vrcholem všeho byla hromadná amnestie Klause pro různé kamarádíčky kamarádů a plivnují do očí všem, kteří se do této doby snažili dosáhnout aspoň nějaké spravedlnosti v mezích zákona. A karavana lumpů jede dál. Klientelismus byl vyladěn k dokonalosti a způsobil a způsobuje státní kase mnohem větší díry, než všemi akčními zloději volajícími „chyťte zloděje“ vzývaný mor korupce. Kdo vyhrál? To záleží na úhlu pohledu.

Kam jsme to v ČR za čtvrtstoletí dotáhli?

Země přišla o mnoho vlastních výrobních kapacit, omezili jsme výzkum a vývoj, vystavěli kupu logistických center, zlikvidovali střední podniky a monopolům upravili zákony na míru. A hlavně upadla všeobecná vzdělanost populace a praktické dovednosti lidí. Stali jsme se montovnou globálních značek. Pracovních míst na venkově výrazně ubylo. Z dotací evropské unie produkujeme nadbytek trávy, kterou pak za další dotace budeme zplynovat v bioplynkách. Na polích pěstujeme řepku a přestali jsme pečovat o sady a zahrady. Ekonomika státu se zkoncentrovala do velkých korporací a čím dál tím víc automatizovaných závodů, kde lidská síla není potřeba. Tam kde bychom byli schopni si věci vyřešit sami, nakupujeme předražené služby a zboží od nadnárodních korporací. (nejen např. ve vodárenství, potravinářství, přesném strojírenství, ale i jinde). Vždyť snadnější bylo podnik prodat (natož, když ho koupíte na úvar za pár chechtáků), než ho rozvíjet jako globálně konkurence schopnou firmu. V politice klíčové posty obsadili bolševici mysli s neúctou k člověku a jejich patolízalové. Na hradě dostávají vyznamenání šajby normalizace. Média vlastní oligarchové a silné finanční skupiny goril s vodicími šnůrami na politiky. Národ je rozpolcený, lidé nevraživí, rezignovaní, podráždění a média plná jedovatých slovL Lidem došel úsměv.

Samet rozhodně nebyl spontánní revolucí, ale řízeným převzetím moci od vyhořelých politruků k šikovným zpravodajcům. Zneužití davových emocí, neinformovanost, finanční negramotnost populace a vymývání mozků ze strany všehoschopných manipulátorů vedlo ke koncentraci moci v Česku do rukou úzké skupiny klanů spolupracujících s nadnárodními koncerny a bankami.

Česko je přesto pořád ještě celkem prima zemička

Máme svobodu slova. Můžeme cestovat, kam chceme. Po celé zemi je opravena většina domů. Česko není již tou smutnou s šedivou zemí. Otevřeli jsme se světu a svět nás pohltil. Máme pořád silný odkaz předků a dosud si užíváme výsledků jejich tvůrčí práce: od Dvořáka, Čapka, přes Heyrovského až po třeba Baťu a další.

Kupa šikovných lidí Však obratem, co vystudovala u nás na náklady daňových poplatníků, velmi rychle pochopila, že jinde jim pšenka pokvete lépe. Další část charakterních a podnikavých lidí také raději zůstala za kopečky. Mnoho specialistů udělalo skvělou kariéru ve světě. Kdo z nich se vrátil? A proč by se měli vracet? Poslouchat Zemana na mítincích? Vydělávat na daně pro následné přerozdělení pro Bureše a jeho partu? Sponzorovat platbami za předražené monopolní služby nadnárodní korporace? Vrátí se?

Úbytek tahounů společnosti, tvůrců, lídrů a lidí, kteří umí nadchnout a motivovat druhé je zásadním problémem současnosti Česka. Pokud nepozastavíme odliv mozků, ať již do zahraničí, nebo na jejich útěku do soukromých zahrad, začne ČR upadat. To je ta skutečně nejkritičtější migrační krize, která ohrožuje Česko!

Pokud sledujete dění ve světě, žijete v prostředí mezinárodního byznysu, tak si velmi rychle uvědomíte, co za malichernosti u nás řešíme a jak jsme se ve své čecháčkovské předposranosti ze změn, uzavřeli opět do vlastní bubliny, zalézáme do vlastních vyhřátých děr a již nejsme ani schopni vnímat, kam svět kráčí. Pojďme namísto hledání Zemana na Národní, shánění nikdy nenapsaných Peroutkových článků, šmírování živnostníků, investic do nástrojů velkého bratra pro šmírování Farmy zvířat jménem Bohemia a napadání druhých, že „všici tu kradnů“ řešit podstatná témata pro budoucnost zdravě fungující sebe~uvědomělé České republiky.

BratrstvoBratrstvo bolševické pracky: i kdyby si stokrát převléklo kabát, tak Česku nepomůže. A ani poslušně štěkající pejsek Bublina z perexu článku udržitelnou cestu pro společnost v ČR nenajde.

Lidem v Česku nepomůže žádná generální stávka (tu poslední jsme zažili již plně pod kontrolou estébáků 27. listopadu 1989), ale jedině odvážní lidé s novými alternativními nápady pro Česko, kteří se nebudou bát převzít odpovědnost za společnost v místě, kde žijí a zaměří se na decentralizaci moci zpět do regionů.

Žádný problém, kterým dnes čelíme, nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila.
The significant problems we face today can't be solved at the same level of thinking we were at when we created them. ~ Albert Einstein

Která jsou ta podstatná témata pro Česko?

Možná to Vy tušíte, ale nejdřív je potřebné dát dohromady lidi, kterým záleží na místě, kde žijí a mají k němu po generace vztah. Třeba se podaří nalákat zpět do Česka skvělé lidi, kteří poznali více než ten náš dvoreček mezi horami. Česko potřebuje volitelnou politickou stranu, nezatíženou špínou minulosti, která dát lidem nejen vizi, ale především bude schopná vymyslet strategii udržitelného rozkvětu fungování České republiky a přitáhne to politiky nové mozky a čestné osobnosti, kteří již v životě prokázali, že umí nejenom kecat. 

Nenechme se uvrhnout zpět do normalizace. Je potřeba najít nové odvážné a moudré lidi, kteří se soustředí na reformu fungování státu a budou schopni vymýšlet realizovatelná praktická řešení a uvádět je do života. 

Nevíte o někom?

Aktuálně to podstatné:
http://blog.sedmero.org/2015/11/normalizace-divokeho-sametu.html