Archiv kategorie "Principy"

26/55/2015

Ani (ANO) do roka a do dne

Mnoho lidí vzhlíželo k panu Babišovi jako k člověku, který to v Česku konečně pořádně rozsvítí. Začne trestně stíhat tuneláře, zpřísní zákony, rozfunguje státní správu, omezí korupci, sníží náklady, zvýší důvěru občanů v kvalitu práce státních úřadníků, dotáhne finanční audity předražených zakázek, zabrání rozdávání trafik, sníží provozní náklady státu a omezí přerozdělování. I já jsem věřil, že aspoň zredukuje zbytečné státní výdaje, aby mu zbylo více na dotace. Skutek jaksi utek.

Ti, kteří poznali jeho postupy osobně v praxi, varovali: strategie dle jeho firmy: poškodit, lacino skoupit a draze prodat bude mít na stát devastační důsledky. S odstupem času se odkopal až na kost. Dokument #MatrixAB je moc zajímavou sondou do mysli velkého mystika a dává nahlédnout do jeho osobnosti a hlavní vnitřní motivace, která je motorem jeho skutků.

Co je cílem pana Babiše? Splní aspoň jeden ze svých zásadních předvolebních slibů? Co vlastně slíbil? Čemu všemu ještě třetina voličů uvěřila a stále slepě věří?

Bohužel trendy ve státní správě nejsou dobré, je smutné poslouchat lidi zevnitř ministerstev a klíčových úřadů: „Důvěra v nás úředníky klesá.“, „Lidé jsou stále více na nás agresivní a podráždění.“, „Nevíme co bude a nikdo si neváží naší práce, ani náš nejvyšší.“, „Děláme stále více výkazů a hlášení, které nedávají smysl, skoro nikdo je nečte a když, tak nevnímá obsah jejich sdělení, natož aby zahájil nějakou akci.“, „Ani my se nevyznáme v té záplavě předpisů a jejich změn, natož občané.“ a „Stejně jako dřív vítězí politikaření, barterování funkčních výhod pro kamarády, intriky, ponižování.“, „Celý den řešíme jen vrtochy nadřízených, ale cíl a jasnou společnou strategii pro jeho dosažení nemáme.“ a „Nikdo již nikomu nic nevěří.“

Namísto, aby se vláda soustředila na zvýšení důvěryhodnosti státní správy pro občany, začala škrtat zbytné výdaje a vyhodila trafikanty, tak se ještě víc uzavřela ve vlastní bublině mimo realitu. Na klíčové pozice pak byli dosazeni „věrní“ poklonkovači a jejich židle utemovány zákonem o státní službě. Někdy to vypadá, že naši politici a úřadníci občany ani k ničemu nepotřebují a jsou schopni se zaměstnat interní režijní prací mezi sebou…

Jaký stát má smysl?

Continue reading "Ani (ANO) do roka a do dne" »

12/55/2014

FAKTA: Umí na financích počítat?

V minulých nedělních otázkách Václava Moravce (7.12.2014) byla celá hodina výhradně v režii soustředěná na pana ministra financí. K tématu #EET kterému jsem se věnoval v předchozích článcích, zaznělo několik podstatných informací.

  • Zakázka malého rozsahu za čtvrt miliardy na EET bude transparentní. Díky moc za ujištění pane ministře!
  • Pan ministr na provozu státní pokladny ušetřil 192 miliónů (tj. 30% a ne 70% úspory jak se chvástal již od 25.2.2014 kam vkročil a MF ČR uvádělo v tiskových zprávách) viz. výpočty a podklady dále… či v původním článku „Velký bratr posiluje

Chápu význam EET v Chorvatsku, kde pohostinství tvoří klíčový segment národní ekonomiky, a tedy procentuálně může mít evidence tržeb na výběr daní mnohem větší efekt, ale je to ten správný vzor pro Česko? Bohužel veselá nálada mě přešla, když jsem si ve čtvrtek 11.12.2014 večer přečetl tiskovou zprávu MF ČR ve znění (citace kurzívou):

„Ministerstvo financí udělalo další krok k rozvoji státní pokladny, díky kterému bude v budoucnu možné v reálném čase řídit a kontrolovat nakládání s veřejnými financemi. Státní pokladna zároveň dokáže provázat řadu informací, což umožní hospodárnější a účelnější rozhodování o státních výdajích.“

Takže ze státní pokladničky máme konečně účetní software? Hurá! Už je líp!

„Inspiraci našlo Ministerstvo financí v sousedním Rakousku. Porovnání funkcí a ceny české státní pokladny s rakouskou státní pokladnou přineslo překvapující zjištění. Zatímco v Rakousku stál implementace a provoz státní pokladny za deset let v přepočtu 1,99 mld. Kč (71 mil. EUR), v České republice se účet za státní pokladnu doposud vyšplhal na 4,9 mld. Kč. Při současných cenách nás deset let fungování státní pokladny přijde na 6,19 mld. Kč.“

No prostě není to jen zase další tunel? Proč je to u nás dražší, než v Rakousku? Asi se učili u císaře pána a ne u velkého bratra z východu či u gorilJ

"V Rakousku stála státní pokladna třikrát méně než u nás, zato má skoro všechny funkce doporučované Světovou bankou. Po předchozích vládách jsme zdědili hodně drahý polotovar. Chceme dostat českou státní pokladnu do stavu, který umožní přehledné a úsporné zacházení se státními financemi. Jde o jeden z klíčových úkolů Ministerstva financí pod mým vedením," upozorňuje ministr financí Andrej Babiš.

Záslužný to úmysl, jen jistě do toho pane ministře!

Česká státní pokladna se nyní využívá jen pro přípravu a realizaci rozpočtu a výkaznictví, zatímco rakouská obsahuje například i účetnictví, správu majetku, řízení likvidity a řízení plateb. Ministerstvo financí chce proto do budoucna účetní systémy, zakoupené samostatnými licencemi, provázat. Díky tomu bude možné provoz nejen zlevnit, ale také údaje porovnávat a plošně vyhodnocovat.

Takže za zlomek funkcí platíme třikrát víc? Tj. v poměru cena/výkon jsme na tom mnohonásobně hůř než podobně veliké Rakousko?

"Díky dokončení systému státní pokladny bude například možné dohledat, kolik zakázek získala jedna firma od různých státních úřadů. Mimo to budeme státní pokladnu využívat například i pro účetnictví," uvádí první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.

Ufff… KonečněJ A k čemu se tedy dělaly a dělají veškeré NENy a ISUVZ a podobná odloučená čupr dílka, nesmyslná, a často spolu financovaná z fondů IOP EU – MV ČR?

„Provoz státní pokladny se Ministerstvu financí od počátku tohoto roku podařilo výrazně zlevnit. Po provedení otevřeného výběrového řízení v dubnu 2014 došlo ke změně provozovatele aplikační podpory a snížení výdajů na tuto část o 70 procent. Na nesrovnalosti při tvorbě státní pokladny přitom upozorňoval i Nejvyšší kontrolní úřad.“

A z jakých údajů jste čerpali v tiskové zprávě 25.2.2014, když výběrové řízení proběhlo až v dubnu? To bylo také transparentní? Nebyli jste při psaní této tiskovky ještě opilí z oslav Vítězného února? O jakou část se jednalo? Kolik byl předchozí základ? Takže kolik #procenta jste na celkovém “provozu státní pokladny” MF ČR skutečně ušetřili? V Otázkách Václava Moravce v neděli mluvil pan Babiš o „úspoře na provozu Státní pokladny 192 miliónů korun“ – tedy potvrdil úsporu jen 30% (i když mu na papír pro přečtení nepřipravili základ)!!! Zde jde buď o neznalost základů matematiky anebo o šerednou propagandu a manipulaci občany této Země.

Jak uvedla o.p.s. ActanonVerba již  8. prosince 2014 : „Ministerstvo financí v nedávné tiskové zprávě uvedlo, že na provozních nákladech státní pokladny uspořilo 70 %. Nezisková organizace Kverulant.org zjistila, že to není pravda. Meziroční pokles nákladů mezi lety 2013 a 2014 bude jen 34% a ani rok 2015 nebude lepší. Navíc měsíční náklady na provoz nejsou ve výši 5,7 milionů, jak uvádělo ministerstvo, ale více než pětkrát vyšší.“

  Naklady_na_provoz_statni_pokladna

Informace o úspoře ve výši 70% (MF ČR TZ 25.2.2014 a opět TZ 6.10.2014) je tedy lež či mírně řečeno velmi zavádějící dezinformace. Prosím pana ministra financí Babiše, jeho tým a tiskový odbor, aby přestali počítat peníze na pytle. Babis_hraje_fer_hru_s_otevrenymi_kartamiZároveň žádám schopné a trpělivé učitele matematiky pro základní školy, aby se neprodleně hlásili v Letenské ulici pro doučování Matematiky pro základní školy se zaměřením na #procenta pro vybrané klíčové zaměstnance Ministerstva financí. Děkuji. Již jsem pochopil, proč pan ministr pracuje zadarmo, ale kdo nahradí způsobené škody v důvěře občanů ve státní finance pane B.?

Propočty následují. Z výpočtů pracovníků ministerstva se asi již mnohým točí hlava a protáčí panenky, proto pro kontrolu žádám žáky základních škol v Česku, aby v rámci výuky matematiky tento výpočet prověřili a poslali panu ministrovi financí správný výsledek. Posílejte raději papírovou poštou, pan ministr nerad používá počítače. Děkuji Vám milí žáci a učitelé moc za pomoc.

Úkol pro žáky č.1: Kolik procent nákladů ušetřil pan ministr financí České republiky Andrej Babiš na provozu Státní poklady mezi roky 2013 a 2014?

Provozní náklady na Státní pokladnu dle písemného sdělení MF ze dne 3.12.2014 jsou tedy:

  Provozni_naklady_statni_pokladna_prepocet

#ANO, jistě pane ministře, jsou tato čísla na obrázku výše pravdivá?

Přesypům pytlů peněz na Ministerstvu financí ČR přestávám rozumět. Pročpak systém ISMS+CRAB (Informační systém o majetku státu a centrální registr administrativních budov), který je několikanásobně menší a užitečností řádově méně důležitý, než IISSP (Integrovaný informační systém státní pokladny) stojí měsíčně na provozu více než polovinu nákladů Státní pokladny? Kolik je to milí žáci procent? Anebo je to proto, že CRAB shání potravu pod hladinou pro hladový IISSP – integrovaný informační systém státní pokladny? Toto je d.ú. č.2 již pro pokročilé studenty 2. stupně ZŠ.

Neměl by pan vedoucí tiskového odboru 21 a jeho zástupce na vnější vztahy a komunikaci z   Ministerstva financí České republiky Ing. Radim Ležatka {viz. podpis 2.12.2014 16:17:22} zalehnout na zem a vyplazit se ze svého pracoviště ven? Pozor aby Vás cestou nevytahali učitelé za uši! J

Naklady_na_provoz_statni_pokladna_podpis_lezatka
Na závěr si dovolím přidat jeden logický úkol č.3 pro studenty středních škol: „Kolik činí meziroční úspora na provozu Státní pokladny pytlů?“ Nebo ještě jednu hádanku 192+72+20=? Odpověď na tento součet dal také pan Babiš naživo v Otázkách Václava Moravce 7.12.2014. Doufám, že nebudete poté utírat loužičky:-)

Vypadá to, že se nám tu v Česku narodila svatá trojice financů: Sobotka – Kalousek – Babiš. Nebo to byla velká pětka? Nebo #sedmero hříšníků? Vyrážím do své oblíbené kavárny u Národního divadla #NárodSobě, tam mají koblihy rádi:-) Co by tomu asi řekl můj výborný kamarád v nouzi? No nic je za pět minut dvanáct, tak jdu děckám vařit oběd na pánvi wok - kuře se zeleninou a rýží.

Dokud se lidé v Česku nepropudí z hluboké letargie, děti velkých padouchů nezačnou odmítat peněžní úplatky se slovy "Tatínku, já ty peníze od Tebe nechci, smrdí mi!", tak nebude líp, pane #Babiš.

Přeji zábavné hodiny matematiky, milé Česko! #PodavamRukuCesku

Krásný tvůrčí den do české krajiny přeje Mojmír Macek www.sedmero.cz

P.S. A pro dobrou náladu přidávám: Daně (Tajemství staté bambitky, ČT 2011) 

7/07/2014

Činy ne slova

Mlčením nezastavíte lhostejnost, ale souhlasíte. O to víc je potřeba komunikovat, brát život radostně, usmívat se, podat druhým pomocnou ruku a soustředit se na činy, ne na slova. Knihu také přece nebudete hodnotit podle obalu. Pojďme tedy společně kultivovat slušnost v Česku a konstruktivně tvořit.

Prima tvůrčí den a kupu slušných lidí ve vašem okolí přeji --- Mojmír Macek

Continue reading "Činy ne slova" »

22/17/2014

(2) SPRAVEDLNOST: potřebujeme jasné PRÁVO

Důležitá jsou jasná, všem srozumitelná, tj. stručná a vymahatelná pravidla a ne přebujelá legislativa. Přebujelost psaného řádu vede k jeho tak veliké zamotanosti, že se v tom nevyznají ani samotní právníci a těží z něj zlořád. Jak pak má občan dodržovat tak zašmodrchané zákony a předpisy? Kdo se v tom má vyznat? Zločinci a lidé, kteří pak zákony nedodržují, však skoro vždy najdou nějakou právnickou kličku, aby se ze svého průšvihu vykoupili a využili pravidla džungle ve svůj prospěch. K čemu vedlo v minulosti placení za odpustky víme nebo ne? Nemáme u nás přespříliš norem? Jaký smysl mají zákony, které nemají penalizaci či je nikdo nevymáhá či naopak vymáhá selektivně na pokyn vrchnosti? Pokud se vzájemně propojí chobotnice moci zákonodárné, exekutivní a obchod s politikou, pak jediný kdo to odnese je občan takového státu. Zabraňme tomu volbou nových nezprofanovaných osobností s vysokou morální kvalitou do sněmoven a zastupitelstev. Jen transparentní osobnosti bez střetu zájmů jsou hodni této čestné role ve společnosti.

Continue reading "(2) SPRAVEDLNOST: potřebujeme jasné PRÁVO" »

20/08/2014

(3) VZDĚLÁNÍ a ODPOVĚDNOST

Co je to vzdělaná populace? Nabušená teorie předpisů; nabiflovaná data; znalost formulářů a výjimek ze zákona; znalost čísel na toho, co je vlivnej (nebo divnej?); dovednosti v tom jak obcházet úřady – ne to není to podstatné pro život, teda nemělo by být. Lidé by se měli celý život učit praktickým dovednostem, které jim pomohou najít uplatnění v tvůrčí práci, od řemeslníka, kuchařku, přes třeba technika specialistu, designérku, inženýra až po lékařku. Úroveň každé společnosti se velmi odráží v tom, kterých profesí si cení. Jak to máme u nás v české kotlince s kreditem a ohodnocením učitelů? Podmínkami pro jejich práci? Kolik mužů učí? Už Marie Terezie skvěle zavedla na svou dobu pokrokový vzdělávací systém. Co se ale od té doby změnilo zásadního k lepšímu páni moudří profesoři? Kam se nám vytratila ze škol výchova k odpovědnosti za své skutky, samostatnému myšlení, spolupráci, měkkým dovednostem a etika? Proč tolik mladých lidí nezáří radostí z objevování nového a koumání v tajemné jeskyni poznání?

Vzdělání je bohužel TO hlavní, co potentáti tak neradi, ano pro vlastní nálepky se hodí mít někde spřízněnou školičku pro rychlo-studenty, tvrdit, že bez výšky nemáte nárok na funkci na úřadu, a přes papíry na míru si dosazovat do křesel zavázané komoše, ale co takový glejt garantuje? Hodnota vzdělání byla médii degradována na závod o počet titulů. V papíru však moudrost člověka nevězí. Mezi vím, rozumím, umím využít a navíc se poučit ze zkušeností svých i druhých je setsakramentský rozdíl! Sen mnoha oligarchů je opačný než zájem naprosté většiny populace: mít dav nevzdělaných, ovladatelných vystrašených otroků do svých závodů, bojujících o holé přežití a vydělávající kačky na pivo a rohlík. Proč tak oligarchové opěvují své fabriky a vysmívají se drobným živnostníkům? Je to prosté: bojí se Vaší nezávislosti na koncernech. A byli bychom opět u prvního principu sedmera. Proto je důležité věřit sám sobě, pracovat na své užitné hodnotě (neplést s užitkovostí, termínu používaným jézéďáky) pro druhé ve vlastní komunitě, nevěřit multi-mediálním (chcete-li „mozko-masážním“J) domům ovládanými oligarchy. Pro mnoho psychopatů s vlivem není zas až tak důležitý majetek, ale touha po moci ovládat druhé a leštění vlastního ega. (Krásným příkladem je např. postava Tohey z knihy Zdroj nebo pán Bureš). Horším trestem pro ně, než je zabít je vystavit je veřejné potupě. Bez tréninku nezávislého myšlení, potlačení vlastního já, bez neustálého učení se novým věcem a čerpání nových zkušeností při nové tvůrčí práci se z Vás dřív nebo později stane jen ID. To už tady za nacistického korporativismu bylo. Ano na první pohled namazaná kola fabrik jedou, ekonomika roste, je co žrát, davy vášnivě výskají na stadionech ale za jakou cenu? Necháme si my Češi, tak jako často v historii zacpat hrdlo rohlíkem, anebo si ho raději upečeme sami? Dokážeme to?

Cesta ze začarovaného kruhu je jasná a těžká: radovat se ze života, smysluplně tvořit, přát úspěch druhým, potlačit zášť ke komukoliv, pomáhat si a sdružovat se do komunit dle svých zájmů a hlavně: Pomoci učitelské profesi zvýšit prestiž a vytvořit lepší podmínky k práci a poskytnout učitelům aktivní pomoc a upřímnou zpětnou vazbu. Je moc důležité vážit si moudrých a odvrátit se od manipulátorů. Začít lze velmi snadno: potlačit destruktivní zlobu, kultivovat slušnost, nenechávat se rozeštvávat druhými a nespokojenost se vám záhy změní v zážitek z žití. Asociace nespokojených občanů v historii vždy přinesly více neštěstí, destrukce a davového násilí než užitečných výtvorů. Stačí prostě začít tím, že si naordinujete duševní lázeňskou péči, která vás nic nebude stát: nekupujte bulvár, nenaslouchejte štváčům, sektářům a fanatikům. Bude Vám hned líp a Vaše děti budou mít opět radost z objevování.

7/07/2014

(1) OCHRANA SVOBODY: Můžeme být svobodní bez ekonomické svobody?

Kam se to poděla ta proklamovaná svoboda? Jsme ještě SVOBODNÍ? Neunikají nám ty opravdu podstatné věci ze zřetele? Máme skutečnou svobodu slova, pohybu, vyznání, važme si toho a nezapomínejme na to. V oblasti svobody podnikání, ekonomické nezávislosti a volného života ve společnosti již to tak slavné není. Cítit se svobodně, dělat si co chci, být nezávislý na okolí to je ještě relativně možné, ale... Asi málokdo z nás však chce žít jako poustevník v lese s vodou ze studánky, lovit si zvěř a žít ve srubu a vzdát se civilizačního pokroku. Následky pro zdravou psychiku u většiny z nás, by asi byly masakrující. Bylo by však něco takového vůbec možné? Kolik předpisů by takovýto poustevník porušil? Jak by užívání cizího lesa, pitné vody ze studánky či dokonce prodej přebytků turistům vnímaly úřady? Blázinec, soud, kontrola hygieny či dokonce vězení? I když je to absurdní, všechny varianty z předešlé věty jsou nejen hypoteticky možné. Svoboda jednotlivce je však již v současné době těžko představitelná bez svobody ekonomické. Aneb největším nepřítelem rakovině zbytněného státu a oligarchů je samostatně myslící člověk s plnou peněženkou.

Nové technologie umožnily v poslední době nevídaný pokrok v lékařství, radikálně změnily svět financí, automatizovaly výrobu a dopravu a přinesly čipy do nejzapadlejších koutů země. Ruku v ruce s rozvojem technologií a materiálního blaha však ustoupily do pozadí filosofické základy fungování společnosti. Digitalizace světa a díky ní možná podrobná analýza chování lidí umožnila dramatický rozvoj věd souvisejících s chování lidí a mas, včetně technik manipulace druhými.

Continue reading "(1) OCHRANA SVOBODY: Můžeme být svobodní bez ekonomické svobody?" »

26/55/2009

Sedmero zásad veřejného činitele

1) SVOBODA
Hájím svobodu s respektem k svobodě ostatních. Uvědomuji si, že demokracie neznamená, že si mohu dělat cokoliv.

2) SPRAVEDLNOST
Dodržování práv a povinností k druhým je základem vyspělé společnosti. Před zákonem jsme si všichni rovni. Tam kde není zákon má navrch morální princip.

3) RESPEKT
Respektuji názor druhých. Vážím si úspěchu a výsledků práce druhých a neházím lidem klacky pod nohy.

4) ODPOVĚDNOST
Odpovědnost za vlastní chování a skutky je pro mne klíčová. Vyžaduji také po ostatních, aby byli odpovědní za své činy. Maximalizuji pozitivní přínos svého jednání pro společnost a minimalizuji dopady svého počínání na přírodu.

5) NEZNEUŽIJI
Nezneužívám důvěrné informace, postavení a funkce k osobnímu prospěchu ať již v politice, hospodářské či společenské oblasti. Nepřijímám úplatky, nepodplácím, nezastrašuji. Nepřijímám a také nevyžaduji neoprávněná privilegia a příjmy. Neprotěžuji jednotlivce ani zájmové skupiny. Vystupuji veřejně proti korupčnímu jednání.

6) ROZUM
Nevyvyšuji se a neopájím se svou MOCÍ nad druhými. Nenechám slastí z moci ovlivnit svůj rozum a rozhodování. Získané podklady a argumenty pro rozhodování si ověřuji.

7) SMYSL
Neustále se zamýšlím nad smyslem a efektivitou svého počínání a jeho pozitivním přínosem pro společnost. Snažím se minimalizovat neefektivní či zbytečnou byrokracii a její zátěž pro občany.

Mé sedmero hlavních zásad tvoří ochrana svobody a spravedlnosti, respekt k druhým, odpovědnost, nezneužívání moci, zdravý rozum a hledání smyslu mého počínání.

V případě porušení kterékoliv z výše uvedených zásad okamžitě dobrovolně rezignuji na veškeré své volené funkce.

Continue reading "Sedmero zásad veřejného činitele" »

Aktuálně to podstatné: